Paul Cézanne (1905) – Zátiší s jablky a broskvemi

"Oko musí pochopit, dát si věci dohromady," řekl Cézanne, "mozek mu dá tvar." Ve zátiší, kde umělec sám tvoří svět, který maluje, každý předmět, každé umístění, každý úhel pohledu představuje rozhodnutí. Cézanne mnohokrát namaloval a přemaloval předměty zobrazené zde. Stůl, vzorovaná látka a džbán s květinami byly rekvizity, které měl ve svém ateliéru. Každé jiné uspořádání bylo novým zkoumáním tvarů a jejich vzájemných vztahů.

Zde se stůl nečekaně naklání, čímž vzdoruje tradičním pravidlům perspektivy. Podobně vidíme džbán z profilu, ale zároveň nám je dovoleno nahlédnout do něj shora. Paradoxně je to právě Cézannova věrnost tomu, co viděl, co vysvětluje toto „popření“ logiky a trojrozměrného prostoru. Není to ani tak tím, že by záměrně zplošťoval prostor. Spíše se soustředí na samotné předměty místo perspektivního schématu – „vzdušné krabice“, ve které existují. Cézanne pracoval pomalu a rozvážně. Během dnů posouval svůj stojan, maloval různé předměty – nebo dokonce ty samé – z různých úhlů pohledu. Pokaždé maloval to, co viděl. Byla to jeho ponořenost do procesu malování, která posouvala jeho dílo k abstrakci.